Název knihy
Kniha se původně nenazývala Tao-te-ťing, tohoto označení se jí dostalo až mnohem později. Za dynastií Čou a Čchin, byla podle zvyku nazývána pouze jménem jejího autora, tedy Lao-c'. Dalším označením knihy bylo Text o pěti tisících znacích, Wu-čchien-c'-wen (五千字文, Wuqianziwen). Název Tao-te-ťing vznikl až v dalších stoletích, za vlády dynastie Chan (漢, Han).
Někdy kolem roku 150 př.n.l. prohlásil chanský císař Ťing (景帝, Jingdi) toto dílo za klasickou, kanonickou knihu. Dvě části, na které se kniha dělí, se nazývají Te-ťing a Tao-ťing podle toho, jakým slovem začínají a podle témat, na která jsou převážně zaměřené. Až do prvního století př.n.l. byla kniha uspořádána v tomto pořadí, nazývala se tedy Te-tao-ťing.
Teprve další generace taoistů z konce starého letopočtu (a nebo možná až neotaoisté počátkem našeho letopočtu) přeskupili pořadí dílů i kapitol knihy do současné podoby, a tak vznikl dnešní Tao-te-ťing.
Pokud jde o překlad názvu do češtiny, nechci vás nijak napínat, ale je tomu tak, že na rozdíl od pojmu ťing termíny Te a Tao jsou tak myšlenkově obsažné, že jejich jednoznačný-jednoslovný překlad dělá potíže i zkušeným sinologům, a proto je častokrát raději vůbec nepřekládají, ale nechávají je v původním tvaru. Nakonec posuďte sami:
Te (德, de) = ctnostný, morální, laskavý, příznivý, účinný, dobrota, síla, podstata
Tao (道, dao) = cesta, linie, způsob, pravidlo, princip, smysl, pravda, hovořit
ťing (經, jing) = posvátná kniha, sútra, bible
Na první pohled se jeví překlad docela složitý. Ale můžeme si pomoci jednoduchou analogií. Jestliže známý termín tchien-tao (天道, tiandao) překládáme jako "cesta Nebes" nebo "řád Vesmíru", mohli bychom termín Te-tao překládat obdobně jako "cesta Síly" nebo "princip Podstaty".
Samozřejmě, že ať již se přikloníme k jakékoliv formulaci, je třeba mít na paměti širší význam těchto slov. Takže záleží jen na vás, zda se raději přidržíte čínského tvaru bez překladu - Tao-te-ťing, a nebo zda se pokusíte pokud možno šetrně vystihnout smysl slov - Posvátná kniha o základní energii bytí a její cestě.
Berta Krebsová - komentář k Tao-te-ťingu: Tao
Znak tao znamená v základě "cestu", přeneseně též "metodu, normu, princip", případně "rozum, smysl"; další jeho význam je "mluvit, říci, pojmenovat". (Hned v první větě textu je znaku užito v obojím významu: "tao, jež lze pojmenovat" - tao kche tao.)
. . .